recenze : BlackHeart BH15H – pěkný ďábel 17.6.2010 - Kategorie: Zesilovače Celolampový jednokanálový zesilovač – i takto by mohl vypadat popis aparátu BlackHeart BH15H. Myslím ale, že si zaslouží mnohem větší komentář.

Koncepce

S malými aparáty se v poslední době roztrhl pytel. Já osobně jsem si jich všiml hlavně u Pavla Horkého, který má v portfoliu hned několik minihlav, přičemž se jedná o zakázkovou výrobu. Minihlavy se ale v poslední době objevují čím dál, tím častěji. Ale vždy tomu tak rozhodně nebylo. Kdo by vůbec před takovými deseti, patnácti lety vlastně chtěl slabší aparát než nějaký stowatový kousek ? Pamatuju si, že sám jsem opovrhoval padesáti wattovou lampovou hlavou a nedbal na radu prodavačů, že tenhle „apec“ je mnohem hlasitější než tranzistorový zesík s nálepkou „200W“. Prostě 50 wattů se mi zdálo málo.

Dnes tu ale máme relativně velký výběr právě nízko-wattových a dokonce jednokanálových zesilovačů. Jak k tomu vlastně došlo ? No nejspíše lidi pochopili, že velké aparáty potřebují na pódium případně ještě tak do zkušebny, zatímco v paneláku už aparát tolik řvát nemusí. Takže může být klidně tišší, ale lampový zvuk by přesto nebyl k zahození...
A tyto požadavky je právě schopen pokrýt tenhle „pěkný ďábel“, který je naládován elektronkami 2x 12AX7A a 2x EL84/6BQ5 a proveden v třídě Class A.

Vzhled

BH15H má vintage vzhled. Menší, ale subtilní hlavička, obalená do černé koženky s plastovými krytkami v rozích proti oděru či jinému poškození. Přední straně dominuje plastové logo s černým srdcem a růžemi, které vyniká na podkladu černobílé průzvučné látky, která koresponduje s reproboxy určenými pro danou hlavu. Obojí dohromady tak vytváří krásný kompaktní design. Vintage vzhled ještě podtrhuje bílá bužírka lemující některé linie (opět podobně je řešen i box). Přední panel je realizován v matně kovovém provedení s pouze několika ovládacími prvky. Těmi jsou dva masivnější páčkové přepínače (zapínaní / přepínání výkonu ze sedmi na patnáct wattů). Následuje nepřehlédnutelná červená dioda a několik kuřecích hlav s funkcemi Presence, Bass, Middle, Treble, Level a Drive. Řadu těchto knoflíků uzavírá kytarový vstup. Kupodivu tomuto lampovému zesilovači chybí přepínač Standby , na který jsem u lampových zesilovačů zvyklý, ale přiznám se, že s ClassA aparátem jsem zatím čest neměl a nevím, co je touto skutečností vlastně ovlivněno (zeptám se časem Pavla Horkého)
Kabinet, jak už bylo řečeno koresponduje se vzhledem hlavy. Jedná se o box obsahující pouze jeden reproduktor firmy Eminence, konkrétně dvanáctipalcový kousek 70W/16 ohm.

Zvuk

Zvuk jsem testoval hlavně na kytaru typu stratocaster a porovnával s několika dalšími aparáty (lampový Marshall MA50, lampový HOT soloist, modelingový Roland Cube 80)
Začněme testování při výkonu nastaveném na sedm wattů, s minimálním drivem a maximálním volumem. V takovémto „setupu“ hraje zesilovač ve spojení se single snímači kytary relativně čistě. Oproti HOTovi, kterého jsem měl připojeného k 4x12 bedně, je zvuk o něco méně prostorový, ale vzhledem k dodané bedně se ani není čemu divit. Méně prostorový se zvuk jeví ale i ve srovnání s jedno reprákovým otevřeným kombem Marshall MA50.

Ve srovnání s Rolandem bylo vidět, že snad jedině v tomto momentu a jen v některých aspektech mohou mít nelampové zesilovače navrch a to konkrétně v kovově zvonivém zvuku. Ten BlackHeart vytvořit neumí a jeho odezva je spíše kulatější a tupější. Marshall rovněž uměl vyprodukovat velmi pěkný kovový zvuk použitelný pro hraní akordů nebo jednotlivých tónů, přičemž právě při hře jednotlivých tónů ve vyhrávkách nebo sólech už Marshall produkoval dravější, rockovější, ale také pro lidské uši drásavější zvuky. BlackHeart v tuto chvíli kontroval zakulaceným, neprovokujícím projevem. Relativně tupější, kulatější zvuk nicméně již s náznakem zkreslení produkují humbuckery. Celé tohle no-gainové nastavení bych zrekapituloval tím, že se hodí pro hru nezkreslených akordů, přičemž spolupráci se singly bych si představoval s výraznějším projevem tohoto typu snímačů.

Pokud pootočíme gainem na čtverku, je zde slyšet rozdíl oproti předchozímu nastavení hned v několika ohledech. Spolupráce se singly se zlepšila a při říznějších úderech zní Blackheart jako zvon. Zvuk z relativně malé „bedýnky“ zmohutněl. Za použití humbuckerů se z reproduktoru line zkreslený tón i při nenásilně zahraném akordu. Abych se zkreslení zbavil, musím akordy zahrát opravdu jemně. Každopádně BlackHeart se projevuje jako hodně dynamický aparát, protože už jsem byl schopný zahrát akordy tak, že bylo slyšet minimálně čtyři úrovně dynamiky, podle toho, jak jsem do strun „mlátil“ :-)

...pokračuju ve zvyšování gainu dál, zhruba na šestku, přičemž zároveň ubírám volume, protože „normální pokojová hlasitost “ již je rozhodně překročena. Zesilovač produkuje příjemný crunch, při kterém kombinuji velmi jemně zahrané samostatné tóny znějící trochu nesměle s razantnějšími, plně zkreslenými power akordy.

Při nastavení nejvyššího možného gainu už má zesilovač jasné rockové zkreslení. Určitě to teda není hi-gain, jaký známe z rectifierů nebo některých modelů marshallů. To se projevuje hlavně tím, že aparát neumí „džadžovat“. Tlumené údery, ať už rychlé nebo pomalé, s jedno jakou razancí, vytvářejí tupý zvuk a známá odezva typu „dž dž dž“ se nekoná. No, prostě to není hi-gain aparát. Ale to nebrání tomu, abychom na Blackhearta nezahráli hodně ostrý rokenrol nebo hardrock. Dynamika aparátu je úžasná. Zkreslení je úplně dostatečné, a pokud necháte znít některé beglajty, možná byste si i ten higain na chviličku mohli představit, hlavně pokud je aparát přepnutý ze sedmi wattů na patnáct. V tuto chvíli už ani tahle hlavička není vhodná pro paneláky a snad by už obstála ve společnosti bicích ve zkušebně či v menším klubu. Vybuzení zesilovače se mi zdá aspoň pocitově o zase něco větší, takže akordy i tóny zní ještě o něco málo dravěji.

Jestli ale chcete hi-gain, je nutné před zesilovač zapojit nějakou krabičku. Sešlo se mi jich při testování hned několik. Se všemi spolupracoval BlackHeart tak, že jsem byl s koncovým, tentokráte opravdu hi-gain zvukem, opravdu spokojen.
Boss DS-1 vytvářel spíše bzučivější, sypké, ale drsné zkreslení . Overdrive Boss SD-1 a klon tubescreameru nebyly tak extrémní, zvuk byl kultivovanější, ale opět higain. Nejvíce jsem v danou dobu využil AMT California sound, který spolu s Blackheartem vytvořili opravdu hutný a tvrdý sound. Všechny krabičky samozřejmě snížily dynamiku samotného Blackheartu, přesto cela aparatura při pomalých thrash akordech doslova pumpovala.

Plusy

• Vintage design
• Výkon
• Dynamika

Mínusy

• Málo zvonivý čistý zvuk singlů

Závěr

BlackHeart je zesilovač třídy A. Kromě způsobu průtoku proudu to znamená také to, že produkuje velmi přirozený a čitelný zvuk, který tradičně kytaristům nic neodpustí ale na druhé traně „odmění“ poctivé hráče úžasnou dynamikou. Není tudíž koncipován pro metalové hráče, ale uplatnění najde všude tam, kde je požadován crunch, tedy v hardrocku, rokenrolu, bluesu - to všechno zesilovač umí.

Je to jednokanál, na což je třeba myslet pokud byste chtěli využívat zároveň hodně čistý zvuk a zároveň zkreslený. V takovém případě se sice dá leccos vyřešit i krabičkou, ale přijdete o barvu tónu, kterou sám o sobě zesilovač poskytuje a hlavně si snížíte velmi dobrou dynamiku. Přepínání mezi sedmi a pátnácti watty je užitečné v podmínkách bytu, kdy chcete okolí rušit minimálně. Vysoké kvality zesilovače jsem osobně ocenil tou nejvěrohodnější cestou – a to zakoupením zesilovače i boxíku.

Poznámky

K testu zapůjčila firma Houdek.
Při testech byl využit tento gear : Hot Soloist, Marshall MA50h, Roland Cube80, Tubescreamer clon, Boss DS-1, Boss SD-1, AMT California sound, kabely Gotham, kytary BCRich, Hohner, LeeHooker, Fokus,...